Exkluzivní záběry získané televizí CNN odhalují, že požár, který vypukl v březnu 2026 na palubě letadlové lodi USS Gerald R. Ford, byl výrazně závažnější, než americké námořnictvo veřejně přiznalo. Když 12. března požár propukl, velitelství 5. flotily vydalo stručné prohlášení, že byl požár lokalizován, dva námořníci utrpěli zranění neohrožující život a loď zůstala „plně operační.“ Skutečnost byla ale jiná.
Selhání systémů a třicet hodin boje s ohněm
Požár se nepodařilo dostat pod kontrolu po dobu 30 hodin, přičemž palubní protipožární systém zcela selhal. Posádka musela bojovat s plamenem ručně, bez pomoci automatických systémů. Jeden z členů posádky CNN sdělil, že situace byla taková, že „to bylo buď bojovat, nebo zemřít,“ a vážně se domnívali, že loď přijdou.
Exkluzivní video odhaluje rozsáhlé škody na palubní sekci. Zcela zničené ubikace, zuhelnatělé stěny a stropy, vypálené palandy a pokroucené kovové konstrukce. Požár vznikl v prostoru prádelny a sušáren, zdánlivě banální místo, ale důsledky požáru ovlivnily bojeschopnost lodi. Než byla loď znovu schopna vykonávat bojové lety, uplynuly dva dny.
600 námořníků bez ubikací
Zhruba 600 námořníků přišlo v důsledku požáru o svá místa k spaní. Aby tuto situaci řešilo, námořnictvo muselo přivézt matrace z rozestavěné letadlové lodi USS John F. Kennedy. Na palubě slouží celkem přibližně 4 500 lidí, přičemž loď v tu dobu operovala v Rudém moři v rámci operace Epic Fury, tedy vedla bojové operace proti Íránu.
Dopad na bojeschopnost
Admirál Caudle, připustil, že loď byla schopna provádět bojové lety až dva dny poté, co byl požár uhašen, a to navzdory původnímu ujišťování o plné operační způsobilosti. Vysoký americký představitel CNN sdělil, že původní prohlášení námořnictva závažnost incidentu záměrně zlehčovalo, neboť letadlová loď plnila bojové úkoly a požár její bojeschopnost skutečně omezil.
Po požáru zamířila Ford do základny Souda Bay na Krétě k opravám, zatímco ostatní lodě úderné skupiny zůstaly v regionu.
Dlouhé nasazení plné komplikací
USS Gerald R. Ford se vrátila do své domovské základny Norfolk ve Virginii 16. května 2026 po téměř ročním nasazení. Jde o rekordní délku nasazení, kdy se podobně dlouhé odehrávaly za války ve Vietnamu. Kromě požáru loď trápily i opakované problémy s kanalizačním systémem toalet, které si vyžádaly opravu v přístavu. Přes všechny obtíže vojáci zdůrazňují, že „pracovali jako tým“ a nikdo se nevzdal ani při požáru.
Loď nyní čeká nejméně rok oprav. Admirál Caudle označil zásah posádky za „brilantní a statečný“ a dodal, že loď se dokázala vrátit do boje během několika dnů, ovšem toto hodnocení je v příkrém rozporu s obrazovým materiálem, který CNN získala.
Otázky kolem transparentnosti vyjádření US Navy
Případ opět otevírá otázku, nakolik americká armáda informuje veřejnost o skutečném stavu svých nejmodernějších zbraňových platforem. Selhání protipožárního systému na lodi za 13 miliard dolarů, a následné bagatelizování incidentu ze strany velení představují vážný reputační i bezpečnostní problém.
Problémová třída Ford
Ford měl být symbolem dominance a odstrašení, signálem pro Čínu a Rusko, že americká námořní síla je silnější než kdy dřív. Mimo to se stal i symbolem varování před přílišnou technickou ambicí. Do konstrukce bylo najednou začleněno více než dvacet nových systémů včetně elektromagnetických katapultů EMALS, moderního přistávacího systému AAG, automatizovaných výtahů munice (AWE), nových reaktorů a sofistikovaného radarového vybavení. Namísto postupného zavádění ověřených technologií vsadilo námořnictvo na velký skok a tvrdě za to zaplatilo.
Zatímco EMALS má potenciál zefektivnit start letadel a nahradit staré parní katapulty, jeho spolehlivost byla zpočátku tristní. Namísto požadovaných 4 000 cyklů mezi kritickými selháními se reálně dosahovalo sotva 200. Podobně AAG měl zajišťovat bezpečnější přistání, ale opakovaně selhával při testech. Technické potíže se nevyhnuly ani výtahům pro přepravu munice. Několik z nich nebylo dlouho vůbec funkčních, což výrazně omezilo schopnost plavidla operovat v ostrém režimu.
Americké námořnictvo dnes již přiznává, že agresivní přístup „vše nové najednou“ byl chybou. Lekce z Fordu proto ovlivní i další projekty, třeba budoucí torpédoborce třídy DDG(X) by měly těžit z postupnějšího zavádění technologií a důkladnějšího testování před sériovou výrobou.
Zdroj: CNN, Militarnyi, The National Interest, The Business Insider
Autor/Licence fotografie: USS Gerald R. Ford, Novalee Manzella – US Navy, Public Domain